Vzducholoď
V době, kdy byla v Evropě rozpoutána II. světová válka, nebyly zpočátku vzducholodě jako bojový prostředek použity. A ani se s nimi nepočítalo, neboť letectvo bylo na takové výši, že vzducholoď se zdála přežitou a zastaralou věcí. Situace se však změnila vstupem Spojených států amerických do války. Ty měly v době, kdy byly přepadeny v Pearl Harboru japonským letectvem, celkem 10 vzducholodí ve svazku námořnictva. Aby mohlo americké námořnictvo pokrýt celou oblast západního pobřeží, kde se začalo bojově projevovat japonské námořnictvo, byly zkonfiskovány a převzaty do služby i reklamní vzducholodi Goodyear. Zároveň, když se počátkem roku 1942 začal zvětšovat i počet útoků nacistických ponorek na lodě v blízkosti amerického pobřeží, bylo třeba urychleně rozvinout systém pobřežní ochrany a vypracovat způsob spolupráce vzducholodí s protiponorkovými plavidly. Urychleně se také pro vzducholodě začaly vyvíjet účinnější detekční přístroje, radiolokátory a spolehlivé hlubinné nálože. Pro tuto hlídkovou službu mělo námořnictvo vzducholodí stále málo a proto bylo nejdůležitější postavit nové. Vzducholodím k tomu roku 1942 přibyl nový úkol ? doprovázet konvoje po celé délce její plavby. Hlídkových letů přes Atlantik se účastnily převážně vzducholodě typu ( M ) se 16ti člennou posádkou. Těmito vzducholoděmi byla také převážně vybavena eskadra ZP-21, která působila nad severním Atlantikem od 1. Listopadu 1943 do 15. Května 1945 a jejímž úkolem bylo střežit spojenecké konvoje.Hlídkové vzducholodě nalétaly celkem 550 000 hodin při 55 900 letových akcích převážně nad Atlantikem. Samy sice nepotopily ani jedinou ponorku, ale přispěly ke zničení mnoha z těch, které vypátraly a předaly protiponorkovým plavidlům. Za celou dobu válečných akcí byla pouze jedna vzducholoď zničena nepřítelem. Poruchovost byla velmi malá, o čemž svědčí to, že z celkového počtu vzducholodí jich bylo trvale v letuschopném stavu 87 %. Každá vzducholoď byla v průměru měsíčně 256,4 hodin ve službě a prohlídku potřebovala po 960 hodinách, velkou opravu pak až po 3840 hodinách.
Vzducholodi se objevily i v oblasti Středozemního moře a Gibraltaru, kde hlídkovaly s magnetickými detektory, a tak objevovaly ponorky i minová pole a tím zabezpečovaly lodní provoz i zde. Vzducholodě zachránily stovky námořníků z torpédových plavidel a mnoho posádek havarovaných letadel, zásobovaly trosečníky na člunech.
Druhou zemí, kde došlo k značně omezenému použití vzducholodí bal Sovětský svaz. Sovětské letectvo mělo v období Velké vlastenecké války několik vzducholodí neztužené a polostužené konstrukce nevelkých rozměrů. Tyto vzducholodě byly používány především k průzkumu severských oblastí, střežení ledovců na lodních cestách, zásobování na polárních cestách, zásobování polárních stanic atd. Měly však i čistě vojenské úkoly ? dopravu vojenských zásob strážním jednotkám v odlehlých oblastech, protiponorkovou a protiminovou službu v severních mořích a také doprovod konvojů do Murmanska. Celkem vzducholodě nalétaly na šest milionů kilometrů. Vzducholoď V-12 například za rok 1943 vykonala 566 letů.
Konstrukce.
*HINDENBURG*
Neztužená vzducholoď
Neztužená vzducholoď je vzducholoď, jejíž trup není zpevněn kostrou ani pevným kýlem. Svůj tvar udržuje díky přetlaku nosného plynu v obalu.
Neztužené vzducholodi tvořily početně nejvíce zastoupenou skupinu vzducholodí. Neztužené byly první zkonstruované typy vzducholodí, ve velkém měřítku byly používány během obou světových válek, a jsou to jediné typy, používané i v současné době.
Před 2. světovou válkou měla neztužené vzducholodě i Československá armáda. Jednalo se o původně pozorovací upoutané balóny, které byly vybaveny malou gondolou s leteckým motorem.
Poloztužená vzducholoď
Poloztužená vzducholoď je vzducholoď s částečnou kostrou ? obvykle pevným kýlem.
Kýl poloztužené vzducholodi udržuje její podélný tvar. Prochází obvykle celou její délkou. Jsou na něm kabiny, motory a uvnitř bývá i část vybavení vzducholodě.Aerodynamický tvar tělesa vzducholodi je udržován malým přetlakem nosného plynu, který je regulován pomocí balonetů.
První prakticky použitelná poloztužená vzducholoď byla Le Jaune (francouzsky žlutá). Typickými představiteli pak byly vzducholodě Norge a Italia Umberta Nobileho.
Ztužená vzducholoď
Ztužená vzducholoď je vybavena kompletní kostrou, která zajišťuje zachování aerodynamického tvaru za všech okolností. Uvnitř tělesa vzducholodi jsou umístěny plynové vaky (plynové oddíly) které však nemají vliv na tvar vzducholodi. Proto se ztužená vzducholoď obejde bez balonetů. Ztužené vzducholodi byly největší létající stroje, které kdy byly vyrobeny.
Neztužená..
Horký vzduch - typická náplň běžných balónů - má několikanásobně nižší nosnost na daný objem, než následující náplně. Pro balóny a vzducholodě, které mají být řiditelné, je poměrně nevhodný kvůli nutné velikosti balónu. Nicméně existují i horkovzdušné řiditelné vzducholodě...
Vodík - extrémě nebezpečný výbušný plyn - prakticky způsobil začátek a také rychlý konec zlaté éry vzducholodí - je několikanásobně levnější než helium; nicméně jej nelze běžně koupit za účelem naplnění balónu - používá se výhradně pro konkrétní účely jiného charakteru.
Helium - moderní náplň, prakticky jediný plyn vhodný k tomuto účelu. Má téměř stejnou nosnost jako vodík, ale je zcela bezpečné. Jeho nevýhodou je především vysoká cena - nicméně pro plnění balónů a vzducholodí se používá nečištěné helium, které je o něco levnější, než čisté helium pro lékařské (čistota 99,995%) a laboratorní účely
K Ship..
Vzducholodě USA - Goodyear
K-5 až K-8 rok vzniku 1940, osádka 10, průměr 17 m, délka 76,80 m, objem 11 810 m3, počet motorů 2, výkonnost 420 koní, maximální rychlost 108 km/hod, dolet 2 200 km
K-14 až K-74 rok vzniku 1942, osádka 12, průměr 17,60 m, délka 77,00 m, objem 12 020 m3, počet motorů 2, výkonnost 550 koní, maximální rychlost 120 km/hod, dolet 3 600 km
L-9 až L-22 rok vzniku 1942, osádka 4 - 6, průměr 12,10 m, délka 45,00 m, objem 3 480 m3, počet motorů 2, výkonnost 145 koní, maximální rychlost 96 km/hod, dolet 800 km
M-1 rok vzniku 1943, osádka 10 - 16, průměr 20 m, délka 90,00 m, objem 17 700 m3, počet motorů 2, výkonnost 600 koní, maximální rychlost 120 km/hod, dolet 4 200 km
M-2 až M-4 rok vzniku 1944, osádka 10 - 16, průměr 20,75 m, délka 94,00 m, objem 20 550 m3, počet motorů 2, výkonnost 600 koní, maximální rychlost 120 km/hod, dolet 4 400 km
...
Literatura : Vojenská letadla, NAŠE VOJSKO; časopis VTM; http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzducholo%C4%8F ;
Naposledy upravil elksar dne 15. 05. 2008, 18:31, celkově upraveno 3 krát.
_________________
MODEL IIA U-3
Pluj hluboko, pomalu a potichu!
